(kdo nemá čas na dlouhý příspěvek, přejděte dolu na DISKUSE K PROBLÉMU)
Stalo se to letos koncem září. Byli jsme tou dobou s Nikol na cestě za dalším dobrodružstvím, tentokrát směr Ukrajina a Moldavsko.
Poprvé jsem zaregistroval, že se se spojkou něco děje, když jsme byli v Polsku (23.9.). První 3 dny cesty nám propršeli, a tak bylo všude hodně mokro a když jsem se ten večer drápal nahoru po takové vymleté cestě necestě, aby jsme si tam rozložili stan, posledních pár metrů se mi záběr spojky náhle posunul někam, kde dřív nebyl. Motor zabíral až při skoro volné spojkové páčce a zmizela mi z páčky všechna vůle. Byla najednou hrozně přiškrcená. Zkontroloval jsem tedy nastavení vůle lanka a povolil ho u řídítek tak, abych na něm opět získal vůli. S nastavovacím závitem na řídítkách jsem v tu chvíli byl na limitu. Divné, říkal jsem si. Dělalo mi to starosti, ale ráno všechno bylo dobré. Žádný prokluz spojky ani utažené lanko. Jeli jsme teda dál.
Uplynuly dva dny a my už byli v Ukrajině. Počasí se hned po přejezdu hranic umoudřilo a tak se na nás těšili krásné Karpatské výhledy i offroadové radovánky. Vydali jsme se tedy na jeden obzvláště vypečený výjezd na místo, kam jsem se moc těšil (http://motoride.sk/w/1852/polonina-borzava-ukrajina.html). Všechno šlo dobře. Když jsme se plížili nahoru, jeli jsme na jedničku, spojka nebyla potřeba. S NCčkem musíte hodně hledat cestu mezi kameny, protože je nízké, kor s batůžkem, ale jde to. Pak jsme ale těsně pod vrcholem dojeli na místo, které bylo extra strmé a s extra velkými volnými kameny a tam už jsem musel zastavit. Promyslet cestu. Už jsem se ale nerozjel. Spojkové lanko se mi při pokusu o rozjezd opět přiškrtilo a tentokrát už ani povolení dole u táhla nepomohlo. Vůli jsem nastavil, ale spojka prokluzovala. Do takového krpálu jsem neměl šanci. Bylo to nepříjemné. Byli jsme tam sami a nevěděl jsem, co s tím. Sjeli jsme tedy trochu níž a postavili stan. Ráno moudřejší večera.
Večer jsem pročítal servisní manuál a přemýšlel, jestli a jak to můžu opravit. Ráno (26.9.) jsem nastřádané teorie zkoušel na takové skromné rovince (pořád těsně pod vrcholem), ale palčivá pravda začínala být čím dál tím jasnější. Letošní výlet je u konce. Spojka i na rovince při akceleraci prokluzuje a já s tím už nic nesvedu. Alespoň ten výhled se nám ale splnil. Ráno bylo údolí pod námi zahalené v mlze a byl to vskutku překrásný pohled. Udělali jsme si dokonce i pěší výlet na ten vrcholek.
Měli jsme plán, že to vezmeme nejkratší cestou na Slovensko do některého z východních Honda servisů. To jsme ale ještě nevěděli, jak špatné to s tou spojkou je. Dolů jsme se dokodrcali bez převodů, ale na silnici to pak jelo maximálně 50 km/h a jakýkoliv kopec byl enormní problém. Dotlačili / dojeli jsme tak akorát do první horské vesnice a tam nám naštěstí během chvilky sehnali dodávku s řidičem, který nás odvezl na 120 km vzdálené Slovenské hranice. Na přechodu jsme si pobyli 2 hodiny, při nichž nám jeden pán dal novou naději že do Vranova na Toplou, kde je Honda servis, je to prakticky pořád z kopce a že by jsme to mohli dokázat dojet. Byla už tma ale řekli jsme si s Nikčou, že to zkusíme a že ráno bychom mohli být na místě. Ani prd. Nasedli jsme a jelo to po rovině už jen ubohých 6 km/h.
Byli jsme už ale na Slovensku a to je prakticky doma. Rozbalili jsme stan a ráno jsem zkusil zavolat Zizimu (27.9.), jestli neví o někom s odtahem a o nějakém blízkém servisu. No a pak už to šlo ráz na ráz. Za chvilku pro nás přijel pán z Prešovského servisu a už jsme se vezli. Zizimu tímto ještě jednou moc děkuju za nás oba. Moc jsi nám pomohl! V servisu jsme pak zjistili, že je potřeba vyměnit celou spojkovou sadu (lamely, plechy a pružiny), protože spojka dostala pořádně zabrat. S disky byl ale trochu problém - doba doručení až za 4 dny a byl pátek. Nechali jsme teda motorku v Prešově a jeli vlakem domů do Českých Budějovic. Za týden jsme se pro motorku vrátili a dnes už ji mám zase v plné síle doma.
A jak se říká: konec dobrý, všechno dobré. Na té Ukrajině to bylo sice nepříjemné, protože najednou už jsem se nemohl spolehnout sám na sebe a potřeboval jsem pomoc, ale zároveň jsem se nebál, že by to nedopadlo dobře. Dobří lidé naštěstí jsou a snad i vždycky budou a kdykoliv se něco stane, oni se objeví. Jsem vděčný, že to takhle funguje.
***DISKUSE K PROBLÉMU
V Prešovském servisu nevěřícně kroutili hlavou nad tím, že mění spojku na motorce s 31 000 km. Měli tam prý NC se 110 000 km a pořád s původní spojkou, to bylo ale DCT. Stále si proto nejsem jistý, čím to, že mi takhle rychle odešla. Otázek a teorií mám více:
- - je to tím, že jezdím offroad ve dvou?
- měl jsem někdy v minulosti příliš utažené spojkové lanko? Nevzpomínám si, ale vyvrátit to nemůžu - je to moje první motorka a zpočátku jsem neměl žádné zkušenosti
- něco se někde uvnitř povolilo? V servisu ale nic nezaznamenali..
- rozjížděl jsem se příliš dlouze do příliš velkých kopců (offroad)? Byly takové, ano..
- jsem tolik a tak často nepřesný v práskání plynem při podřazování? Nemyslím si.
Fotky spálených lamel (všimněte si toho natavení):